Na začátku roku jsem slíbil, že budu své paměti o čajové cestě a různé mé postřehy psát na webové stránky, či snad blog.

Rozhodl jsem se pro jendodušší cestu, můžu si tak dovolit psát příspěvky kdekoliv budu chtít, ve vlaku, na cestách, za barem.

Prvním příspěvkem se chci představit. Co dělám, kdo jsem, a o co se ve světě snažím.


Moje maličkost se začala čajovými obřady a čajem samotným věnovat v okamžiku, kdy z pouličního rváče začala přeměna na slušného člověka, který ctí dobré mravy, zásady rodinných hodnot a nesmýšlí zle o všem živém na planetě. Hodně se mi dostalo ponaučení i velkých rad do života od mého mentora Kung Fu Bagua Zhang.

Odcestoval jsem do Brna, kde se mi povedlo začít pracovat pro Radka Ulma jako obyčejný brigádník. Můj zájem o jeho Cestu čaje byl (a stále je) obrovský. Množství čajů a jejich rozmanitost mě nadchly natolik, že jsem v nich začal pozorovat řád světa.

Stejné lidské povahy si vybírali stejné typy čajů, zároveň i já se svou proměnou na duchovní a intelektuální úrovni jsem našel v sobě sílu i slabost pít ten, nebo ten...druh čaje.

Nyní je tomu tak, že jsem ve fázi, kdy si s Radkem povídáme o čajích jako bychom od sebe měli kousek, prošli jsme si hodně zlým i dobrým. Tak to na světě už chodí. Faktem zůstává, že jako můj čajový patron zůstává v mém srdci vždy dobře zapsán.

Člověk ale nemůže vždy spoléhat na učitele, rádce, rodiče, kamarády...


Musí si svoje místo na světě vydřít sám a postavit se na vlastní nohy. Proto i já se oddělil od Cesty čaje, začal poznávat svět gastronomie, ochutnávat různé jiné nápoje, koktejly, vína, jídla, dezerty. Vše patří k řádnému umu hostitele, a nejen pokrmy, či nápoje.

Atmosféra, místo, hudba, barvy, nálada...sjednocení.

To vše hraje důležitou roli. Vedu degustace, provádím čajové obřady, chystám se učit český lid pít čaj a připravit si dobrý čaj.

Má aktivita tedy začíná a končí tam, kde je hranice čaje...