Již je tomu dlouhá doba, co jsem držel v ruce konvičku a měl možnost pohostit člověka při čajovém obřadu. Celý měsíc a půl, pro někoho krátká doba. Vše záleží jen na úhlu pohledu.

Měl jsem ale spoustu příležitostí se podívat na práci jiných čajových mistrů a nejde si nepovšimnout duše mistra, nebo hostitele chcete-li.

Mnoho lidí mělo možnost posadit se za čajové moře, nebo k přípravě čaje, ovšem je jen málo těch kdo dokáží proniknout do skutečné podstaty celé procedury přípravy nápoje tak rozmanitého jako je Camellia Sinensis,

Lidská povaha nás vede ke škatulkování a vytváření pravidel, Různých pojmů k tomu, aby naše čajová cesta byla dokonalá. Musíme soucítit s hostitelem, musíme se vžít do role hosta. Musíme přemýšlet nad každým pohybem a slovem. Máme být duchapřítomní a v ostražitosti, ale nadále působit přirozeně. Musíme se držet toho, či onoho doporučení. 

Je samozřejmostí si myslet, že každé pravidlo či doporučení má důvod. Vychází přece z velké moudrosti a zkušenosti.

Ve výsledku je  čajový obřad řízený striktně pravidly souhrn našeho setkání s minulostí. Kdežto čistá, volná forma projevu je zase jen vyjádření osobnosti jednoho člověka.

Dokáže někdo při čajovém obřadu odstoupit od pravidel, oprostit se od svého ega a nechat vyniknout pouze jednu složku? A pokud ano, jaká to má být? Čaj, rovnováha, příroda, či úplně něco jiného? Vždyť pití čaje má mnoho významů. Má tolik forem, kolik je lidí na světě, možná i více.

Nesetkal jsem se s čajovým mistrem, který by tvrdil, že tento pohyb, nebo forma manipulace s konvičkou (nebo spoustu dalších prvků) je významná z nějakého důvodu. Logicky dokázal i odůvodnit své tvrzení, jeho argumenty vedly k jasnému závěru. 

Ten muž/žena má pravdu.

Můžeme třídit čajové mistry, jejich obřady. Pojmenujeme chutě, rozeznáme dobré a špatné.

Výsledkem je vždy jediná věc.

Vaše bytí v jediném okamžiku.

Mnohokrát se člověk dostane do těžké situace, kdy má rozhodnout. Jeho vliv, odbornost, či jen pocit moci mu dávají v očích ostatních důvod soudit a hodnotit. Ať už je to práce, výrobek, nebo výkon druhé osoby.

Velmi často se osoba s posláním rozhodnout obrátí na někoho, kdo je nestranný. Není s problémem seznámen, nebo zná informace velmi podrobně, ovšem nesoucítí s žádnou ze stran.
Není bytosti na světě, která v určitém okamžiku svého života nepodlehne tlaku okolnostem.

Každý tvor, situace i čas je jiný. Nikdy se neopakuje nic stejného a tak nelze používat pravidla. Zákon ve své podobě je omezený a jediná chyba v jeho středu je člověk.

S touto myšlenkou se peru při každé čajové degustaci nebo obřadu. Nenajdete žádné pravidlo jak má čaj chutnat, vypadat. Jak se má, nebo nemá vyrábět. 

Proto se ptám. Kdo má na světě lepší čaj? Kdo dokáže vypěstovat lepší keř? A kdo je nejlepší čajový mistr?

Můžeme si stanovit pravidla. Vynaložíme velké úsilí a stanovíme hranice. Pokud se někdo k této hranici byť jen přiblíží. Stává se učněm. Pakliže uznáme, že stanovené hranice předčil a vytvořil nový vrchol. Stává se člověk Mistrem.

Rozhoduje velká masa lidí. Pokud jeden člověk dělá chyby? Jak může velká skupina být méně omylná?

Většinou se dojde k řešení.

Nikdo není mistr a nic není chybou.

Vše je správně a všichni mají pravdu.

Je jedno, jak poskládáme tuto větu. Dojdeme k prahu dalšího extrému. Nic není důležité, protože vše vytváří hodnoty. Vždy negativní i pozitivní.

Na jedné straně barikády se lidé zabývají pouze sebou. Na druhé straně je zájem směřován pouze na své okolí. Ve středu konfliktu se nachází bytosti nerozhodné. 

Nebo se na místě středu (střetu) nacházejí lidé vyrovnaní?

Pokud o někom chci říct, že je mistr, tak jako lidská bytost stanovím jen jediné pravidlo. Musí žít v rovnováze a v okamžicích střetu si uchovat svůj střed.

Jaké jsou Vaše pravidla?

. 

Lidé si poměrně dost všímají, jaké věci přijímají. Je to logické, v okamžiku kdy nabíráte kvalitní prvky, máte možnost tvořit mnoho krásného.

Nejedná se samozřejmě jen o potraviny, nápoje. Mluvit lze i o společnosti, okamžicích v životě, či jen obyčejný spánek. Opatrně a uvážlivě zacházet sám se sebou. V rozumné míře.

Pokud se budeme bavit o produktech, které se konzumují, tak máme mnoho možností jak se vypořádat s menší kvalitou potravin. Jdeme do jiného obchodu, zvolíme jiného dodavatele, nebo si

nápoj vyrobíme sami.

 Pohled čajového mistra v této oblasti je velmi striktní. Alespoň jak to vidím já. Člověk si nemůže dovolit servírovat hostovi nápoj, dezert, či jídlo, jež nedosahuje určitých kvalit. 

V okamžiku, kdy se zaměříte na každý detail pohybu u přípravy čaje, správné zacházení s čajem, vodou a dalšími prvky. Perfektně vyleštíte a nahřejte nádoby, vydáte ze sebe maximum. Máte možnost se zeptat sama sebe.

Udělal jsem pro hosta maximum? Vytvořil jsem pro něho „něco“, co mu pomůže nabít energii a motivaci k dalším činům?

Pokud člověk s dobrým srdcem opravdu dává maximum svých kvalit je vše v pořádku.

Vše je o maximální důvěře hosta a empatii, či otevřenosti čajového mistra....

Vše je jen o sdílení a souznění...

Obrázky jsou z: https://www.facebook.com/nishikien/?fref=ts

Na začátku roku jsem slíbil, že budu své paměti o čajové cestě a různé mé postřehy psát na webové stránky, či snad blog.

Rozhodl jsem se pro jendodušší cestu, můžu si tak dovolit psát příspěvky kdekoliv budu chtít, ve vlaku, na cestách, za barem.

Prvním příspěvkem se chci představit. Co dělám, kdo jsem, a o co se ve světě snažím.


Moje maličkost se začala čajovými obřady a čajem samotným věnovat v okamžiku, kdy z pouličního rváče začala přeměna na slušného člověka, který ctí dobré mravy, zásady rodinných hodnot a nesmýšlí zle o všem živém na planetě. Hodně se mi dostalo ponaučení i velkých rad do života od mého mentora Kung Fu Bagua Zhang.

Odcestoval jsem do Brna, kde se mi povedlo začít pracovat pro Radka Ulma jako obyčejný brigádník. Můj zájem o jeho Cestu čaje byl (a stále je) obrovský. Množství čajů a jejich rozmanitost mě nadchly natolik, že jsem v nich začal pozorovat řád světa.

Stejné lidské povahy si vybírali stejné typy čajů, zároveň i já se svou proměnou na duchovní a intelektuální úrovni jsem našel v sobě sílu i slabost pít ten, nebo ten...druh čaje.

Nyní je tomu tak, že jsem ve fázi, kdy si s Radkem povídáme o čajích jako bychom od sebe měli kousek, prošli jsme si hodně zlým i dobrým. Tak to na světě už chodí. Faktem zůstává, že jako můj čajový patron zůstává v mém srdci vždy dobře zapsán.

Člověk ale nemůže vždy spoléhat na učitele, rádce, rodiče, kamarády...


Musí si svoje místo na světě vydřít sám a postavit se na vlastní nohy. Proto i já se oddělil od Cesty čaje, začal poznávat svět gastronomie, ochutnávat různé jiné nápoje, koktejly, vína, jídla, dezerty. Vše patří k řádnému umu hostitele, a nejen pokrmy, či nápoje.

Atmosféra, místo, hudba, barvy, nálada...sjednocení.

To vše hraje důležitou roli. Vedu degustace, provádím čajové obřady, chystám se učit český lid pít čaj a připravit si dobrý čaj.

Má aktivita tedy začíná a končí tam, kde je hranice čaje...